China Miéville
dosud vydané tituly
	Britský autor fantastiky, celým jménem China Tom Miéville, narozen 6. 9. 1972 v Norwichi, krátce poté se jeho rodina odstěhovala do Londýna. V letech 1991 až 1994 studoval antropologii na univerzitě v Cambridge, nějaký čas strávil na pracovním pobytu v Egyptě a v Zimbabwe, vzdělání si dále doplnil studiem mezinárodních vztahů v Londýně a mezitím strávil jeden rok na univerzitě v americkém Harvardu. Pověst slibného nováčka fantastického žánru mu vynesl nadějný románový debut King Rat (1998, č. Král Krysa/Laser-books 2006). Kritika nešetřila chválou pro tento ponurý fantastický příběh, kde je neprávem uvězněný hrdina osvobozen tajemným Králem Krysou, aby poté ve stopách série podivných vražd naplnil svůj osud v ulicích nočního Londýna. Vstup do řad předních autorů žánru překvapivě potvrdil hned následujícím románem Perdido Street Station (2000-Arthur C. Clarke Award a August Derleth Award, nom. Hugo, Nebula a World Fantasy Award, č. Nádraží Perdido/Laser-books 2003), brilantní knihou přijatou vzápětí mezi všeobecně uznávanou klasiku. Obliba ve velkoměstském prostředí vedla autora k vytvoření multirasové společnosti metropole Nový Krobuzon, kde se geniální vědec Isaac Dan der Grimnebulin živí vyřizováním mnohdy nepříliš korektních zakázek bohatých klientů. Celkem poklidnou atmosféru jeho dosavadního života však naruší příchod záhadného cizince toužícího obnovit ztracenou schopnost létat. Město následně zaplaví teror uprchlých nočních můr, po jejichž hodech jsou ulice posety nemyslícími troskami obyvatel. Originální, živá a dosud nevídaná směs žánrů se svým významem dá směle přirovnat například ke Gormenghastu od Mervyna Peaka či k autorově vzoru, sérii Viriconium od M. Johna Harrisona. A byl to právě M. John Harrison, kdo v předmluvě k jedné z pozdějších autorových prací snad vůbec poprvé použil výraz New Weird, ačkoli ten je patrně Miévillovým vynálezem. New Weird je možná jen další reklamní nálepkou, ale dnes se pod tímto výrazem shromáždila celá řada pozoruhodných titulů od talentovaných autorů jako jsou Jeff VanderMeer, Ian R. MacLeod, K. J. Bishopová či Steph Swainstonová. Sám Miéville neskrýval uznání nad plánem nakladatelství Laser spojit všechny tyto autory do jedné tématické edice. New Weird má být pokusem o reformu fantasy žánru, o její jednolité spojení se science fiction a hororem. Nádraží Perdido bylo dobrým začátkem, vždyť naše domácí Akademie science fiction, fantasy a hororu ocenila toto dílo hned ve třech kategoriích – jako nejlepší zahraniční knihu, nejlepší science fiction i nejlepší fantasy. Není to jediné ocenění, které se románu mimo anglofonní oblast dostalo, jako důkaz jmenujme německou Cenu Kurda Laßwitze, španělskou Ignotus Award či francouzskou Grand Prix de l'Imaginaire. Široká paleta fantastických motivů, rozmanitá směsice ras, thaumaturgie a rozvinuté technologie se staly jednou z hlavních předností i ve volném pokračování The Scar (2002-Locus a August Derleth Award, nom. Hugo a World Fantasy Award, č. Jizva/Laser-books 2004), kde se nedobrovolný exil Bellis Chladnovíny nečekaně zkomplikuje po útoku pirátů a následné cestě k Armadě, nevídanému sídlu, které se skládá z nevábné směsice trosek i víceméně funkčních plavidel. Právě tato různorodost ve složení Armady poskytla autorovi příležitost opět zcela využít fascinující schopnosti poutavého popisu prostředí, nemluvě o neméně zajímavých tajných plánech vládců Armady jak aplikovat rozsáhlé znalosti shromážděné mnohaletým pirátským drancováním. Zbývá jmenovat ještě samostatně vydanou novelu The Tain (2002-Locus, č. Amalgam-Ikarie 7-8/2004), postapokalyptický příběh ze zpustošeného, téměř opuštěného Londýna, jenž je zde využit jako kulisa k boji s nebezpečnými monstry ohrožujícími lidstvo. Kratší práce píše velmi sporadicky, ačkoli v poslední době je publikuje přeci jen častěji, jmenujme například povídky An End to Hunger (New English Library Book of Internet Stories, ed. Maxim Jakubowski 2000, č. Konec hladovění-Pevnost 10/2004), Details (The Children of Cthulhu, ed. John Pelan & Benjamin Adams 2002, č. Jednotlivosti), Familiar (Conjunctions 39: The New Wave Fabulists 2002, č. Familiár-Trochu divné kusy/Laser 2005), Tis the Season (Socialist Review 2004, č. Šťastné a veselé) a Reports of Certain Events in London (McSweeney's Enchanted Chamber of Astonishing Stories, ed. Michael Chabon 2004-Locus, nom. WFA, č. Hlášení o jistých událostech v Londýně). Všechny tyto práce se objeví v připravovaném souboru Looking for Jake and Other Stories (2005, č. Pátrání po Jakeovi a jiné příběhy/Laser-books 2006). Autorovo politické přesvědčení se odráží v mimo beletrii stojícím textu Between Equal Rights: A Marxist Theory of International Law (2006). V románu Iron Council (2004-Locus, Arthur C. Clarke Award, nom. Hugo a World Fantasy Award, č. Železná rada/Laser-books 2005) se vrací zpět do ulic Nového Krobuzonu v čase, kdy se město potácí na pokraji chaosu sebezničení, do něhož ho uvrhl válečný konflikt s Tešem spojený s nepřirozeným nárůstem občanských nepokojů. Naději na znovuzavedení pořádku představuje zoufalá výprava za nesmrtelnou legendou skrze zvláštní a neobvyklé kontinenty Bas-Lagu. Podle autora samotného jde o směs milostného příběhu, westernu a politického thrilleru okořeněný přítomností monster. Jen nedávno vydaný Un Lun Dun (2007, č. Un Lun Dun/Laser-books 2007) je Miévillovým vstupem do světa literární fantastiky pro mládež. Nerozlučná dvojice kamarádek se zde po řadě podivných událostí ocitá v naprosto odlišné verzi nám známého Londýna. Un Lun Dun je městem, kde vás může začít pronásledovat kupa odpadků, lze v něm narazit na obávané vražedné žirafy, na pomoc v nouzi vám přispěchají ozbrojené popelnice, setkáte se tu i s krejčím, co má špendlíky místo vlasů a svezete se třeba létajícím dvoupodlažním autobusem. Detaily kolem právě vznikajícího románu Miéville prozatím přísně tají. China Miéville vstoupil nejen do naší fantastiky jako zářící kometa a jeho literární kariéra rychle získala stabilní oběžnou dráhu, nezbývá než se s nedočkavostí těšit na další, doufejme neméně zdařilé kreace tohoto moderního mistra psaného slova.
Copyright © Martin Šust, použití jakékoli části textu je povoleno pouze se souhlasem autora.
Laserweb 2.1 - Copyright © Laser-books 2007. Hlavní strana: www.laser-books.cz E-mail: laserbooks@seznam.cz Při nalezení jakýchokoli závad či nedostatků nás prosím kontaktujte.