Elizabeth Bearová
domovské stránky / dosud vydané tituly
	Americká autorka fantastiky, narodila se 22. září 1971 v Hartfordu ve státu Connecticut jako Sarah Bear Elizabeth Wishnevsky. Na vysoké škole se věnovala angličtině a antropologii, studium však nedokončila. Poté vystřídala několik různých zaměstnání, v roce 2000 se vdala a odstěhovala do nevadského Las Vegas, kde bydlela až do svého návratu do Connecticutu v roce 2006. Spisovatelskému řemeslu se začala vážněji věnovat v roce 2001, ačkoli už v devadesátých letech publikovala několik povídek. První z nich, „Love-in-Idleness“ publikovala v antologii erotických povídek Midsummer Night’s Dreams (ed. M. Christian 1998), dnes se však k jejímu autorství příliš nehlásí. Dosud vydala přes padesát kratších prací, nejznámější je z nich povídka „Tideline“ (Asimov's SF 2007, česky Hranice odlivu-Ikarie 4/2009), za níž získala Huga, Cenu čtenářů časopisu Asimov's SF a Pamětní cenu Theodora Sturgeona. Ráda se však pohybuje i v lovecraftovském univerzu, jak dokazují povídky „Tiger! Tiger!“ (Shadows Over Baker Street, ed. John Pelan a Michael Reaves 2003, česky Tygr! Tygr!-Stíny nad Baker Street/Jota 2007) nebo cenou Hugo odměněná „Shoggots in Bloom“ (Asimov's SF 2008). Některé kratší práce shrnula do svého dosud jediného souboru The Chains That You Refuse (2006). Je také spoluautorkou internetových stránek věnovaných fiktivnímu televiznímu seriálu Shadow Unit, jenž popisuje policejní práci obohacenou o fantastické prvky. V roce 2005 získala Cenu Johna W. Campbella pro nadějného nováčka žánru a tento úspěch potvrdila trilogií Jenny Casey: Hammered (2005, česky Zakalená/Laser-books 2009), Scardown (2005, česky Zjizvená/Laser-books 2011) a Worldwired (2005), za níž získala cenu Locus pro nejlepší románový debut. Hrdinkou série je válečná veteránka Jenny. Její tělo se v důsledku minulých bojů pomalu rozpadá a v její duši vládne nenávist k vládním složkám. Bydlí v drsné pouliční společnosti uprostřed zločinecké spodiny. Ale je také nositelkou zvláštních neurálních úprav, které ji předurčují k tomu, aby se stala pilotem na Marsu objevené mimozemské lodi s neporušeným mezihvězdným pohonem. A vláda se opět nehodlá ptát, zda s tímto úkolem souhlasí... Trilogie začala vznikat už v roce 2002 a původně mělo jít o jeden rozsáhlý román, tomu odpovídá i stavba příběhu rozdělená do tří aktů podle vzoru klasického thrilleru. Bearová se zde pokusila inovovat kyberpunkový subžánr a se znechucením z blyštivých nových technologií, jichž je science fiction plná, přišla s myšlenkou opětovného využití zastaralých technologií a syrového popisu propojení živých tkání s kovovými součástmi. Jenny se objevila také v povídce „Gone to Flowers“ (Eidolon 1, ed. Jonathan Strahan & Jeremy G. Byrne 2006). Autorka se do světa trilogie možná vrátí, ráda by napsala další dvě knihy, ale se zcela jinými postavami. Bearová debutovala románovou trilogií vydanou během jednoho roku a ani následující tvorba nebyla o nic méně ambiciózní. Cyklus The Promethean Age by měl ve dvanácti či více historicky i územně různě zasazených svazcích mapovat pětisetletou tajnou válku mezi Férií a lidskými mágy z Prométheova klubu. Nejde však o další nekonečnou fantasy sérii, ale o řadu samostatných knih, což podtrhuje i fakt, že nejsou publikovány dle vnitřní časové chronologie. Zhruba v současnosti a na samém konci dlouhověkého konfliktu se odehrává děj románů z amerického severovýchodu Blood and Iron (2006) a Whiskey and Water (2007). Alžbětinskou Anglii na sklonku šestnáctého století popisuje příběh Williama Shakespeara ve víru intrik z románové dvojice Ink and Steel (2008) a Hell and Earth (2008). Do cyklu náleží i celá řada kratších prací, z nichž uveďme alespoň povídku „Follow Me Light“ (Sci Fiction 2005). V románové tvorbě se Bearová věnuje nejčastěji rozvíjení některé ze svých sérií, ovšem neopomíjí ani zcela samostatné příběhy. V románu Carnival (2006) má dvojice vyslanců Staré Země za úkol svrhnout vládu vzbouřenecké kolonie na planetě Nová Amazonie. Tamní matriarchát je totiž v přímém rozporu s pozemským společenským zřízením, kde ženy naopak zaujímají podřízené postavení. Oba vyslanci, kteří jsou pro svou homosexuální orientaci amazonskou vládou tolerováni jako jediní přijatelní partneři k vyjednávání, se samozřejmě neubrání posuzování kladů a záporů obou společenství. Román Undertow (2007) se odehrává na okrajové planetě, zcela ovládané mocnou společností, jež vše podvoluje k přírodě velmi nemilosrdné těžbě. Sem přichází nájemný vrah toužící stát se něčím víc, než jen pouhým nástrojem. Nachází plovoucí město, kde je původní žabám se podobající obyvatelstvo krutě vykořisťováno a celá společnost je na pokraji revolty. Stačí jen málo. Třeba jen jediná vražda, aby se spustila lavina nekontrolovatelných událostí. Samostatné romány demonstrují autorčinu schopnost vytvářet atraktivní mimozemské prostředí. Cestám do vesmíru se však autorka nevyhýbá ani v sériích, což dokazuje trilogie Jacob's Ladder: Dust (2007), Chill (2009) a Grail (připravuje se). Odehrává se na palubě generační vesmírné lodi, která se už velmi dlouho bezmocně vznáší na orbitě umírajícího slunce. Potomci dávno zapomenuté, geneticky modifikované posádky se mezitím rozdělili na příznivce Strojovny a Velínu. Mezi oběma tábory hrozí vypuknout válka, ale lodi hrozí ještě větší nebezpečí, pokud se nevzdálí od vznikající supernovy. Trilogie má být rozmáchlou space operou, mnohem dobrodružnější než tomu bylo u předchozích autorčiných science fiction knih. Bearová čas od času spolupracuje se svou přítelkyní Sarah Monetteovou, napsaly spolu např. povídku „Boojum“ (2008) z pirátské antologie Fast Ships, Black Sails (ed. Ann & Jeff VanderMeeorovi). Prozatímním vrcholem jejich spolupráce je román A Companion to Wolves (2007), v němž se syn šlechtice telepaticky spojí s královnou vlčí smečky, aby se podřídil pravidlům života v divočině a s pomocí vlků odvrátil trolí invazi hrozící zaplavit drsnou severskou zemi. Původně mělo jít o novelu, která prostřednictvím satiry reagovala na četné příběhy o spolužití člověka se zvířecími společníky, ovšem nakonec se obě autorky pustily do románu, jenž podobné příběhy v mnohém převyšuje. Do budoucna by ještě rády, pokud to ostatní projekty dovolí, napsaly jedno či dvě pokračování. Zajímavý alternativní svět na sklonku devatenáctého století představuje cyklus šesti povídek z města New Amsterdam (2007), v jehož ulicích sledujeme netradiční postupy detektiva královského vyšetřovatele Abigail Irene Garrettové. Ta vyšetřuje řadu případů za pomoci forenzního čarodějnictví a příležitostně i s využitím služeb přítele, dlouhověkého upíra a amatérského detektiva dona Sebastiana. Amerika je zde nadále anglickou kolonií, tedy ta část, kterou přistěhovalci dokázali obsadit do doby, než jejich rozpínavost zastavila magie Irokézů. Směs steampunku a temné fantasy dokázala díky atraktivitě prostředí a silné ústřední dvojici postav upoutat čtenáře i v záplavě upírských detektivních příběhů, jež jsou dnes tolik populární. O pětatřicet let později, v Londýně roku 1938, se odehrává románové pokračování Seven for a Secret (2009), v němž se Garrettová a Sebastian snaží Anglii zbavit desetileté pruské okupace a umožnit britskému králi návrat z amerického exilu. K sérii náleží také dvojice samostatně vydaných novel „Almost True“ (2008) a „The Tricks of London“ (2009), které mohli čtenáři získat pouze při nákupu luxusních vydání obou výše jmenovaných knih. U nás cyklus známé díky novelám „Wax“ (Interzone 2005, česky Vosk-Ikarie 5/2009) a „Wane“ (Interzone 2006, česky Ubývání-Ikarie 11/2009). Trilogie The Edda of Burdens: All the Windwracked Stars (2008), By the Mountain Bound (2009) a The Sea thy Mistress (2010) je příběhem mytické valkýry, která v osudové bitvě na samém konci světa opustila své družky a prožila další dva tisíce let. Mezitím povstala nová civilizace, která se za pomoci zneužitých technologií a magie opět propadla do sebezničující temnoty. Zůstalo pouze jediné město, Eidolon, obklopené pustinou, jež hrozí pohltit i tento poslední pozůstatek kdysi osvícené společnosti. Otázkou je, zda je město hodno nejvyšší oběti, kterou za něj hodlá valkýra položit. Steampunkové motivy se tu prolínají se severskou mytologií a připomínají některá díla Rogera Zelaznyho, jehož dílo má autorka ve velké oblibě už od dětství. Úvod prvního dílu je přepracovanou verzí povídky „Ice“ (Ideomancer 2003). Elizabeth Bearová byla nadšeným fanouškem žánru už od dětství, v jejím díle je patrný vliv nejen Lovecrafta nebo Zelaznyho, sama přiznává také inspiraci minnesotskou dvojicí Emmou Bullovou a Stevenem Brustem, ovšem jmenovat by se jistě dala i další jména. Autorka tyto podněty transformuje do barvité, přitažlivé a čtivé podoby, největším důraz přitom klade na tvorbu postav, ovšem ani prostředí nepřichází nijak zkrátka. Bearová se navíc umí bez viditelných obtíží pohybovat v rámci science fiction i fantasy, což nebývá zase tak obvyklé. Naděje do autorky vkládané na počátku její kariéry se za ten krátký čas ještě ne zcela vyplnily, ovšem ještě je brzy hodnotit a autorka nám do budoucna jistě přichystá nejedno lákavé překvapení.
Copyright © Martin Šust, použití jakékoli části textu je povoleno pouze se souhlasem autora.
Laserweb 2.1 - Copyright © Laser-books 2007. Hlavní strana: www.laser-books.cz E-mail: laserbooks@seznam.cz Při nalezení jakýchokoli závad či nedostatků nás prosím kontaktujte.