Frederik Pohl
domovské stránky / dosud vydané tituly
	Významný americký SF autor a editor, celým jménem Frederik George Pohl Jr., narodil se 26. 11. 1919 v New York City, kde se již od svých mladých let začal zajímat o science fiction žánr. Stal se jedním z členů proslaveného klubu Futuriáni, k nimž patřil např. Isaac Asimov, Damon Knight, James Blish či budoucí spolupracovník Cyril M. Kornbluth. Do žánru vstoupil básní Elegy to a Dead Satellite: Luna (1937) pod pseudonymem Elton V. Andrews v časopise Amazing, svou první povídku Before the Universe (Super Science Stories 1940) napsal ve spolupráci právě s Cyrilem M. Kornbluthem pod společným pseudonymem S. D. Gottesman. Hospodářská krize ho přinutila zanechat studií, zato již v letech 1940 a 1941 krátce řídil magazíny Astonishing Stories a Super Science Stories, poté zde až do roku 1943 pracoval jako zástupce šéfredaktora. Po 2. světové válce pracoval jako literární agent, zastupoval mnoho z tehdy nejslavnějších autorů žánru. Byl celkem pětkrát ženatý, jeho v pořadí již třetí manželkou byla v letech 1949 až 1952 spisovatelka Judith Merril, podstatně déle vydrželo manželství s Carol Metcal Ulf, s níž během let 1952 až 1982 spolupracoval na sestavení několika antologií. 50. léta Ve spolupráci s blízkým přítelem Cyrilem M. Kornbluthem pokračoval i v 50. letech, kdy společně vytvořili jednu z nejpozoruhodnějších autorských dvojic v dějinách žánru. Jejich nejznámějším dílem se stal samozřejmě román The Space Merchants (čas. Galaxy 1952=Gravy Planet, kn. 1953, č. Obchodníci s vesmírem/SNKLU 1963, Odeon 1987 a Laser-books 2005), drsný pohled na přelidněný svět řídící se pravidly obchodu, dle kterých je významná zakázka spojená s přípravou kolonizace Venuše dostatečnou záminkou pro rozpoutání špinavého boje nadnárodních reklamních agentur. Příběh se stal vzorem pro desítky podobně koncipovaných titulů ze světa ovládaného mocenskými skupinami budoucnosti, sám Frederik Pohl napsal pokračování pod názvem The Merchants’ War (1984), obě knihy vyšly následně společně pod titulem Venus, Inc. (1985). Následující spolupráce s Kornbluthem zahrnuje satirickou komedii Search the Sky (1954), román Gladiator-at-Law (čas. Galaxy 1954, kn. 1955), v němž svět ovládají právníci gigantických obchodních společností, a román Wolfbane (čas. Galaxy 1957, kn. 1957), kde je Země odsunuta z oběžné dráhy mimozemskými roboty, kteří se chystají využít lidská těla jako součást rozsáhlého strojového komplexu. Dále napsali nefantastické romány A Town is Drowning (1955), Presidential Year (1956) a pod pseudonymem Jordan Park vydaný Sorority House (1956). Společná díla se nepřestala objevovat ještě čtyři roky po Kornbluthově předčasném úmrtí, Pohl navíc na počátku 70. let zpracoval několik Kornbluthových návrhů a výsledkem jeho snahy byla mimo jiné také oceněná povídka The Meeting (F&SF 1972-Hugo). Většina společných kratších prácí vyšla v souborech The Wonder Effect (1962), Critical Mass (1977), Before the Universe (1980) a Our Best: The Best of Frederik Pohl and C. M. Kornbluth (1986). V průběhu 50. let pokračoval v psaní za spolupráce s jinými autory, zvláště si oblíbil Jacka Williamsona, s nímž v mládeži určené trilogii Undersea Eden: Undersea Quest (1954), Undersea Fleet (1956) a Undersea City (1958) popisuje kariéru Jacka Edena, kadeta námořnické akademie ve světě podmořských měst a čilého dopravního i průmyslového ruchu na dně oceánů. Souhrnné vydání tvoří kniha The Undersea Trilogy (1992). Následoval méně vydařený román Preferred Risk (čas. Galaxy 1955, kn. 1955), napsaný ve spolupráci s Lesterem del Reyem pod pseudonymem Edson McCann. První samostatně napsaný román Slave Ship (čas. Galaxy 1956, kn. 1957) předvídá výcvik zvířat určených pro válečné konflikty budoucnosti. Dle některých zdrojů se anonymně podílel rovněž na napsání mimo fantastiku spadajících románů The God of Channel 1 (1956) od Donalda Stacyho a Turn the Tigers Loose (1956) od Walta Laslyho. V té době se jako spisovatel prosadil především díky kratším pracím, zpravidla ironického až satirického pojetí, snad nejznámější jsou tituly The Midas Plague (Galaxy 1954) a The Tunnel Under the World (Galaxy 1955, č. Tunel pod světem-Pozemšťané a mimozemšťané/Svoboda 1981), dále jmenujme povídky The Man Who Ate the World (Galaxy 1956) či The Census Takers (F&SF 1956). Souhrnně vyšly v souborech Alternating Currents (1956), The Case Against Tomorrow (1957), Tomorrow Times Seven (1959), The Man who Ate the World (1960), Turn Left at Thursday (1961) a The Abominable Earthman (1963). Většinu povídek publikoval v magazínu Galaxy, kde pracoval jako asistent šéfredaktora Horace L. Golda, některé z nich vyšly pod pseudonymy Paul Flehr, Ernst Mason či Charles Satterfield. Stal se rovněž editorem antologií, vedle samostatných titulů Beyond the End of Time (1952), Shadow of Tomorrow (1953) a Assignment in Tomorrow (1954) zaujal především významnou sérií Star Science Fiction Stories I-VI (1953, 1954, 1955, 1958, 1959, 1959), kterou doplnil o delší práce v antologii Star Short Novels (1954). 60. léta Román A Plague of Pythons (čas. Galaxy 1962, kn. 1965, přepr. Demon in the Skull) předkládá možnost úplného ovládnutí lidské mysli spolu s celkovou ztrátou kontroly nad vlastním chováním. V románu Drunkard's Walk (čas. Galaxy 1960, kn. 1960) zpracoval motiv telepatických schopností člověka. Člověk původem z 20. století poznává technologicky rozvinutý svět roku 2527 v románu The Age of the Pussyfoot (čas. Galaxy 1966, kn. 1969). Spolu s předchozím titulem vyšla kniha také pod společným názvem BiPohl (1982). Složitý soubor zákonů má pod ochranou celosvětové bezpečnostní počítačové sítě sloužit k ochraně nového evolučního stupně lidstva v románové sérii Star Child (sp. Jack Williamson): The Reefs of Space (čas. If 1963, kn. 1964), Starchild (čas. If 1965, kn. 1965) a Rogue Star (čas. If 1968, kn. 1969), vydané v jednom svazku pod názvem The Star Child Trilogy (1977). Povídky shrnul do souborů Digits and Dastards (1966), The Frederik Pohl Omnibus (1966=Survival Kit) a Day Million (1970), jmenujme z nich zejména tituly Three Portraits and a Prayer (Galaxy 1962), Punch (Playboy 1962, č. Kašpárek-Tunel pod světem/AFSF 1996), The Children of Night (Galaxy 1964), The Fiend (Playboy 1964, č. Ďábel-Ikarie 4/95), Under Two Moons (If 1965-nom. Nebula, č. Pod dvěma měsíci-Tunel pod světem/AFSF 1996) a snad nejznámější Day Million (Rogue 1966, č. Milióntý den-Nebula 1966/Mustang 1996). Početnou řadu antologii rozšířil tituly Star of Stars (1960=Stars Fourteen), The Expert Dreamers (1962), Time Waits for Winthrop and Four other Short Novels from Galaxy (1962), The Best Science Fiction from Worlds of Tomorrow (1964), The Best Science Fiction from If (1964), The Seventh Galaxy Reader (1964), The Eighth Galaxy Reader (1965=Final Encounter), The Ninth Galaxy Reader (1966), The If Reader of Science Fiction (1966), The Tenth Galaxy Reader (1967=Door to Anywhere), The Second If Reader of Science Fiction (1968) a The Eleventh Galaxy Reader (1969). Většina z nich úzce souvisí s jeho soudobou redaktorskou prací, v letech 1961 až 1969 zastával funkci šéfredaktora v magazínech Galaxy a If, ceněna je zejména jeho práce v méně známém If, díky níž byl časopis hned třikrát vyhlášen za nejlepší při udělování cen Hugo v letech 1966 až 1968. Podílel se rovněž na založení a řízení jen krátce existujících magazínů Worlds of Tomorrow (1963-67) a International Science Fiction (1967-68). 70. léta V 70. letech se opět vrátil ke spolupráci s Jackem Williamsonem, nejprve v dosud knižně nepublikovaném románu The Org's Egg (čas. Galaxy 1974) a poté v úvodním svazku románové dvojice Farthest Star (1975) a Wall Around a Star (1983), později vydané společně pod názvem The Saga of the Cuckoo (1984). Lidé zde ve společnosti zástupců mimozemské civilizace vyšlou misi s úkolem prozkoumat záhadnou Dysonovu sféru, to vše s pomocí vynálezu Tachyonické replikace umožňující vytvořit dokonalé kopie živých organismů, tedy i samotných průzkumníků. V působivém románu Man Plus (čas. F&SF 1976, kn. 1976-Nebula, nom. Hugo, č. Man Plus/Návrat 1994 a Laser-books 2010) se řešením neustále se zhoršujících podmínek na planetě Zemi zdá být biologická modifikace člověka a jeho přizpůsobení se životu v drsných podmínkách ostatních planet Sluneční soustavy, příběh sám zachycuje postupnou fyzickou i duševní přeměnu astronauta Rogera Torrawaye, jenž se tohoto projektu dobrovolně zúčastní. Pokračování tvoří román Mars Plus (1994) napsaný dle autorovy osnovy Thomasem T. Thomasem. Stěžejní prací Pohlova samostatně napsaného díla se stal vřele přijatý román Gateway (čas. Galaxy 1976, kn. 1977-Hugo, Nebula, Locus, Apollo a J. W. Campbell Memorial Award, č. Brána/Transit 1991 a Gateway/Laser 1993 a Laser-books 2004). Stejně jako v případě novely The Merchants of Venus (Worlds of If 1972, č. Obchodníci z Venuše-Ikarie 4-6/91 a Tunel pod světem/AFSF 1996) se i zde lidstvo setkává s pozůstatky po zmizelé rase HeeChee, ovšem narozdíl od téměř prázdných podzemních koridorů objevených na Venuši je na asteroidu Gateway nalezen slušný počet funkčních mezihvězdných plavidel. Ta jsou však díky neznámému navigačnímu systému prakticky neřiditelná, což pro lidskou posádku znamená potencionální přenos do životu nebezpečných oblastí stejně jako do blízkosti vzácných technologických artefaktů přinášejících zúčastněným mnohdy nezměrné bohatství. Jedním z šťastných výherců této riskantní loterie se stane Robinett Broadhead, který v následujících románech Beyond the Blue Event Horizon (1980-nom. Hugo a Nebula, č. Za horizontem modrého jevu/Laser 1993 a Za modrým horizontem událostí/Laser-books 2004), Heechee Rendezvous (čas. Amazing 1984, kn. 1984, č. Setkání s Heechee/Laser 1994 a Laser-books 2004) a The Annals of the Heechee (1987, č. Anály Heechee/Laser 1995 a Laser-books 2005) působí jako mecenáš neustále se rozvíjejícího průzkumu mimozemských technologií, jejichž využití slibuje vedle vyřešení četných problémů přelidněné a zdevastované Země rovněž vytoužené nalezení ztracené civilizace ukrývající se uvnitř černé díry kdesi v galaktickém jádru. K celému cyklu se vrátil v kratších pracích uveřejněných během roku 1990 v časopise Aboriginal SF, spolu s již zmíněnou novelou byly shrnuty do souboru The Gateway Trip: Tales and Vignettes of the Heechee (1990, č. Cesta na Gateway/Laser-books 2006). Později k sérii přidal ještě povídky The Boy Who Would Live Forever (Far Horizons, ed. Robert Silverberg 1999, č. Chlapec, který chtěl žít věčně-Legendy SF/BETA 2001) a Hatching the Phoenix (Amazing 1999, č. Kvočna pro Fénixe-Ikarie 10/2002), následně je propojil zcela novým materiálem do románu The Boy Who Would Live Forever: A Novel of Gateway (2004, č. Chlapec, který bude žít navěky/Laser-books 2008). Skvělou formu v druhé polovině 70. let potvrdil románem Jem: The Making of a Utopia (čas. Galaxy 1978-1980, kn. 1979-nom. Hugo a Nebula), cynickým pohledem na kolonizaci planety Jem, kde je dosud celkem poklidný život tří inteligentních ras narušen rivalitou pozemských kolonistů pocházejících ze tří znepřátelených mocenských bloků Země. V sestavování antologií nadále pokračoval samostatně tituly Nightmare Age (1970), Best Science Fiction for 1972 (1972) a The Science Fiction Roll of Honor (1975). Některé sestavil ve spolupráci s Carol Pohl, zde jde o tituly Jupiter (1973), dvojici Science Fiction: The Great Years 1-2 (1973, 1976) a Science Fiction Discoveries (1976). Spolupráci s Martinem H. Greenbergem a Josephem D. Olanderem zahájil antologií Science Fiction of the '40s (1978). Mimo beletrii zavítal nejprve v knize Practical Politics (1972), po které následovala fandomem kladně přijatá vzpomínková kniha The Way the Future Was: A Memoir (1978-Locus). Za zmínku snad stojí také prezidentská funkce v organizaci Science Fiction Writers of America, kterou zastával v letech 1974 až 1976. Nezahálel ani při psaní kratších prací, které v průběhu dekády shrnul do souborů The Gold at the Starbow's End (1972), The Best of Frederik Pohl (1975), The Early Pohl (1976), In the Problem Pit (1976) a The Survival Kit (1979). Jmenujme povídky Shaffery Among the Immortals (F&SF 1972-nom. Nebula), Growing Up in Edge City (Epoch, ed. Roger Elwood & Robert Silverberg 1975-nom. Nebula, č. Dospívání ve městě na okraji-Tunel pod světem/AFSF 1996), The Mother Trip (F&SF 1975, č. Mateřská péče-F&SF 6/95) a Swanilda’s Song (Analog 1978). 80. léta V 80. letech se s plnou silou začal věnovat románům, bohužel spolu se zvýšenou produkcí se u většiny z nich dostavil nevyhnutelný pokles kvality. Kratší práce Mars Masked (IASFM 1979-nom. Nebula), The Cool War (IASFM 1979) a Like Unto the Locust (1979) shrnul do špionážního SF románu The Cool War (1981). Po nepříliš uspokojivém románu Syzygy (1982) rozvedl úspěšnou novelu The Gold at the Starbow’s End (Analog 1972-Locus, nom. Hugo a Nebula) do románu Starburst (1982), v němž se má pečlivě vybraná posádka určená k cestě na nově objevenou planetu v sousedním slunečním systému stát obětí politického podvodu v nejvyšších kruzích. Objev zdánlivě nevyčerpatelného zdroje energie poskytne v satirickém SF souboru Midas World (čas. 1954-1956 a 1982-1983, kn. 1983) život v luxusu i těm nejchudším, zatímco bohatí hledají klid v jednoduchém životě bez všudypřítomného přepychu. Politicky nestabilní situaci panující na Zemi mezi znepřátelenými velmocemi v románu Black Star Rising (1985) snad ještě více zkomplikuje návštěva nekompromisních mimozemšťanů. Alternativní světy soudobé Ameriky navštívil ve vydařeném románu The Coming of Quantum Cats (1986), ve kterém jsou hranice mezi alternativami zcela zničeny vědeckým průlomem v oblasti kvantové fyziky. Mimo fantastický žánr patří i u nás známý thriller Terror (1986, č. Teror/IŽ 1994) a dokumentárně laděný Chernobyl (1987). Reakci lidstva na nález inteligentního života na planetě Mars předkládá soubor The Day the Martians Came (1988), jenž vznikl propojením deseti kratších prací včetně již klasických titulů The Day After the Day the Martians Came (Dangerous Visions, ed. Harlan Ellison 1967, č. Den potom, co přišli marťani-Nebezpečné vize/Laser 2004) a Sad Solarian Screenwriter Sam (F&SF 1972, č. Smolař scénárista Sam-F&SF 4/96). V románu Narabedla, Ltd. (1988) se bývalý operní pěvec dostane na stopu podivných událostí vedoucích k tajemné obchodní organizaci. Po únosu mimozemšťany je mu navrácen ztracený hlas i bývalá životní síla, to vše spolu s úspěchem před zcela novým publikem. Prolétající kometa naruší v románu Land´s End (1988, sp. Jack Williamson) pozemskou ozónovou vrstvu do té míry, aby donutila zbytky lidstva k nucenému životu na dně oceánů, kde je zastihne příchod téměř božských mimozemšťanů. Na planetu svých rodičů se v románu Homegoing (1989, č. Návrat domů/Laser 1995) vrací mladý Sandy v doprovodu zástupců mimozemské rasy Hakhhli. Země, zmítající se uprostřed ekonomické a ekologické krize, však nemusí přijmout podle všeho ne zcela upřímné návštěvníky bez hrozby válečného konfliktu. V průběhu 80. let vyšly rovněž sbírky kratších prací Planets Three (1982) a Pohlstars (1984), z tohoto období nelze opomenout povídky Servant of the People (Analog 1983-nom. Hugo), Spending a Day at the Lottery Fair (F&SF 1983), The Greening of Bed-Stuy (F&SF 1984-nom. Nebula) a The Blister (F&SF 1984). Poslední dvě byly později zařazeny do volně propojeného souboru The Years of the City (1984-J. W. Campbell Memorial Award), což je čtenářsky atraktivní kronika změn čekajících na město New York v průběhu 21. století. Jako editor antologií se Pohl začal čím dál více spoléhat na pomoc spolupracovníků, jak je vidět na většině z uvedených titulů - Galaxy: Thirty Years of Innovative Science Fiction (1980, sp. Martin H. Greenberg a Joseph D. Olander), The Great Science Fiction Series (1980, sp. Martin H. Greenberg a Joseph D. Olander), Nebula Winners 14 (1980), Yesterday's Tomorrows: Favorite Stories from Forty Years as a Science Fiction Editor (1982), Worlds of If: A Retrospective Anthology (1986, sp. Martin H. Greenberg a Joseph D. Olander) a Tales from the Planet Earth (1986, sp. Elizabeth Anne Hull). Mimo beletrii publikoval knihu Science Fiction: Studies in Film (1981, sp. Frederik Pohl IV). Pozdní tvorba V románu The World at the End of Time (1990, č. Svět na konci času/Laser 1995) popsal v průběhu staletí osudy lidské kolonie na planetě Newmanhome, která se stane pouhou hříčkou ve vleklém konfliktu nesmrtelných hvězdných bytostí. Hrdina samostatně vydané novely Outnumbering the Dead (1990) se ještě před svým narozením stane díky neúspěšnému lékařskému zákroku jediným smrtelným člověkem ve společnosti, kde je nesmrtelnost běžnou normou. V románu The Singers of Time (1991, sp. Jack Williamson) přiletí na Zemi nadřazená mimozemská rasa, jež si chce lidstvo podrobit cestou obchodu a tolerance nabízející období dosud nepoznané hojnosti. Posádka vesmírné lodi z novely Stopping at Slowyear (1991-nom. Hugo) navštíví planetu, kde je rok desetkrát delší než pozemský, což sebou samozřejmě přináší všezahrnující důsledky. Oortův oblak komet na samém okraji Sluneční soustavy je v románu Mining the Oort (1992) využíván k těžbě vody určené pro planetu Mars. Kolonisté planety Pava se v románu The Voices of Heaven (1994) musí smířit s nepravidelným zásobováním a s neobvykle častým zemětřesením, drsné podmínky zdejšího života jsou však spíše hnacím motorem k usilovné snaze o vybudování civilizované společnosti. Hrdina románu O Pioneer! (čas. Analog 1997, kn. 1998) se jako novopečený starosta kolonie na planetě Tupelo musí vypořádat se spiknutím ohrožujícím existenci zdejší multirasové společnosti. V románové trilogii The Other End of Time (1996), The Siege of Eternity (1997) a The Far Shore of Time (1999), později vydané v souhrnném svazku jako The Eschaton Sequence (1999), se zvláštní agent Dan Dannerman snaží ochránit planetu Zemi před blížící se mimozemskou invazí, která je však pouhou součástí rozsáhlého galaktického konfliktu. Kratší práce nebyly v poslední době shrnuty v žádném nově vydaném souboru, připravuje se sbírka Platinum Pohl (2005, č. Platinový Pohl/přip. Laser-books), kde by se mimo jiné měly objevit povídky Fermi and Frost (IASFM 1985-Hugo, č. Fermi a mráz-Nejlepší povídky sci-fi 1986/Laser 1999 a Fermi a Frost-Armageddony/Triton 2005) či Waiting for the Olympians (IASFM 1988, č. Čekání na Olympany-Nejlepší povídky sci-fi 1989/Laser 1993). Jako editor pokračoval v činnosti prozatím třídílnou sérií The SFWA Grand Master (1999 –, č. Velmistři SF/Baronet a Knižní klub 2001 –), kde se sám jako Velmistr žánru, což je prestižní titul jím získaný v roce 1993, představil v několika pracích. Pokračuje rovněž v tvorbě mimo beletrii, ve spolupráci s již zesnulým Isaacem Asimovem napsal knihu Our Angry Earth (1991), detailní plán jak ochránit Zemi před zhoubným vlivem lidské rasy. Zajímavý je také jeho cestovní průvodce po vědeckých zajímavostech světa nazvaný Chasing Science: Science as Spectator Sport (2000). Po dlouholeté pauze se k science fiction vrátil v románu The Last Theorem (2008, č. Poslední teorém/Baronet 2009), jenž vznikl na základě obsáhlých poznámek zesnulého Arthura C. Clarkea. S ironickým nadhledem zde sleduje osudy geniálního matematika, jenž se v rámci tajné organizace zaplétá do mezinárodních konfliktů v době, kdy lidstvu hrozí vyhubení ze strany nadřazených mimozemšťanů. Frederik Pohl zůstal věrný čisté science fiction podporované bohatými znalostmi moderních věd, svým rozsáhlým dílem a záslužnou redakční činností do značné míry obohatil žánr, jenž mu může poděkovat i za jeho neustálý optimismus převažující nad satirickou kritikou budoucí společnosti.
Copyright © Martin Šust, použití jakékoli části textu je povoleno pouze se souhlasem autora.
Laserweb 2.1 - Copyright © Laser-books 2007. Hlavní strana: www.laser-books.cz E-mail: laserbooks@seznam.cz Při nalezení jakýchokoli závad či nedostatků nás prosím kontaktujte.