John C. Wright
domovské stránky / dosud vydané tituly
	Americký autor fantastiky, celým jménem John Charles Justin Wright, narodil se 22. října 1961, pochází z vojenské rodiny a v mládí se díky tomu s rodinou často stěhoval. V roce 1984 dokončil studium filozofie s vedlejším oborem matematika, do roku 1987 pokračoval ve studiu práv, ale oboru se nikdy déle nevěnoval. Místo toho se po několika různých zaměstnáních začal věnovat žurnalistice. V roce 2003, kdy se po srdečním záchvatu ocitl blízko smrti, přešel od ateismu ke křesťanské víře, ačkoli sám říká, že je stále přísně logicky uvažujícím člověkem a víra ho v tom pouze utvrzuje. Dnes žije ve Virginii spolu s manželkou, spisovatelkou L. Jagi Lamplighterovou a třemi dětmi. Do žánru vstoupil povídkou „Not Born a Man“ (Aberrations 1994), ovšem kratších prací publikoval jen poměrně málo. Jmenujme z nich např. tituly „Guest Law“ (Asimov’s SF 1997, česky Zákon pohostinnosti-Ikarie 6/2008), „Awake in the Night“ (William Hope Hodgson’s Night Lands: Eternal Love, ed. Andy Robertson 2003) a z poslední doby například „One Bright Star to Guide Them“ (F&SF 2009). Jako autor fantastiky se prosadil hned svým románovým debutem, úvodním svazkem trilogie Golden Age (Zlatý věk): The Golden Age (2002, česky Zlatý věk/Laser-books 2007), The Phoenix Exultant (2003, česky Fénix vítězný/Laser-books 2010) a The Golden Transcendence (2003). Série ho rázem pasovala na jednu z nejslibnějších postav žánru s potenciálem rovným dle slov kritiky autorům takového kalibru, jako jsou William Gibson či Gene Wolfe. Dílo samotné bylo označeno za postmoderní apoteózu Jacka Vance. Přes všechna ta možná až přehnaně honosná přirovnání je nutno uznat, že se cyklus stylem dosti vymyká klasické space opeře či snad planetární romanci, na rozdíl od řadového dobrodružného čtiva nepostrádá jistý filosofický podtext. Jde o příběh Faetona z rodu Radamantů, člena utopické společnosti téměř božských potomků lidstva z tisíce let vzdálené budoucnosti. Prázdné místo v paměti ho nasměruje na cestu vzpoury proti Zlaté Ekumeně. A rebelie ho ve snaze vyvést lidstvo z dlouhodobé stagnace provede na palubě velkolepé hvězdné lodi skrze přetvořenou Sluneční soustavou směrem do okolního vesmíru, kde na lidské bohy čekají nové výzvy a riskantní střet s neznámem. Nedávno se Wright do prostředí trilogie vrátil v neméně zdařilé povídce „The Far End of History“ (New Space Opera 2, ed. Gardner Dozois & Jonathan Strahan 2009, připravuje Laser-books). Po vlnou uznání doprovázené trilogii se Wright vcelku překvapivě rozhodl změnit žánr a v následující práci se zaměřil na fantasy ze současného prostředí. Tak jako předchozí dílo je i dvoudílný cyklus War of the Dreaming: The Last Guardian of Everness (2004, česky Poslední Strážce Věčnosti/Laser-books 2010) a Mists of Everness (2005, česky Mlhy Věčnosti/přip. Laser-books) spíše jedním románem rozděleným do několika svazků. Hrdinou je zde mladý Galen Waylock, poslední z linie strážců snové brány, za níž vyčkává prastaré zlo lačnící po světě lidí. Galenova rodina ji střežila po tisíc let a snášela posměch světa, který tuto hrozbu považuje za zcela nereálnou. Nyní se v hlubinách probouzejí přisluhovači Temnoty a dlouhé, předlouhé roky služby jsou u konce. Jenže novodobé ideály lidské důstojnosti a svobody se takzvané Moci Světla nezamlouvají. Ať už by v konečné válce mezi temnotou a světlem zvítězil kdokoli, lidstvo by bylo odsouzeno buď ke shovívavému, anebo zlovolnému područí. A tak si Galen zvolí třetí možnost: nechá spící Bojovníky Světla dřímat a spolu se svými společníky se chopí zapovězených čarovných zbraní, aby sami čelili Temnotě. Rovněž následující Wrightovo dílo patří do žánru fantasy, je jím trilogie Chaos Chronicles: Orphans of Chaos (2005-nom. Nebula), Fugitives of Chaos (2006) a Titans of Chaos (2007), jež v sobě snoubí témata běžné fantasy se superhrdinským mýtem v příběhu pětice sirotků vychovávaných v přísném školním prostředí. Zatímco si parta dospívajících uvědomuje, že se díky projevům nevysvětlitelných vlastností nemůže řadit mezi obyčejné lidi, pátrá po svém pravém původu a přitom experimentováním zdokonaluje a rovněž si osvojuje vlastní neobyčejné schopnosti. Wright je typem autora, jenž přistupuje k psaní fantastického žánru s ambicemi přesahujícími běžnou produkci. V případě Zlatého věku se dle svých slov pokusil napsat dílo zasazené do budoucnosti tak daleko, jak si jen lze představit a přitom ještě této vizi moci porozumět. V následujícím díle pak chtěl zpracovat čistě pulpové téma boje proti démonickým bytostem v rámci vznosné epické fantasy. Rovněž příběh pětice sirotků, zdánlivě ne tak široce rozvržený jako ty předchozí, v sobě skrývá bitvu o samotný osud vesmíru. Není se tedy čemu divit, když je Wright přirovnáván k Jacku Vancemu a Rogeru Zelaznymu nebo když mu byla poskytnuta čest pokračovat v jednom ze stěžejních děl A. E. van Vogta, a to v sérii ze světa Non-A. Výsledkem byl autorův dosud poslední román Null-A Continuum (2008), v němž rozvíjí další osudy slavného nadčlověka Gilberta Gosseyna. Není se však třeba obávat toho, že by se vzdal vlastních projektů, už delší dobu se pod pracovním názvem Iron Chamber of Memory (dosud nepublikováno) zabývá příběhem hrdiny, jenž prochází magickým domem, přičemž v jednotlivých místnostech je jeho paměť neustále měněna. Musí si tak vést poznámky, aby ho změny v krátkodobé paměti neuvrhly v chaos a následující šílenství. Mezi rozpracované projekty dále patří román s pracovním názvem The Unconquered Earth (dosud nepublikováno), v němž se vrací do prostředí své debutové povídky a dalších dvou kratších prací – „Farthest Man from Earth“ (Asimov’s Science Fiction 1995) a „Twilight of the Gods“ (Federations, ed. John Joseph Adams 2009). Inspirován Wagnerovým nesmrtelným Prstenem Nibelungů vytvořil budoucnost, v níž lidstvo při svém průniku do vesmíru odkryje tajemství nesmrtelnosti, což lidem vtiskne odvahu k dalšímu průzkumu i za cenu strastiplných cest na palubě mezihvězdných arch. Je jasné, že se Wright nebojí riskovat, objevovat nové cesty a přitom jít stále tou vlastní. Doufejme, že mu tato k psaní svěží fantastiky tolik potřebná vlastnost vydrží co nejdéle.
Copyright © Martin Šust, použití jakékoli části textu je povoleno pouze se souhlasem autora.
Laserweb 2.1 - Copyright © Laser-books 2007. Hlavní strana: www.laser-books.cz E-mail: laserbooks@seznam.cz Při nalezení jakýchokoli závad či nedostatků nás prosím kontaktujte.