William Gibson
domovské stránky / dosud vydané tituly
	Americko-kanadský spisovatel science fiction, celým jménem William Ford Gibson, narodil se 17. března 1948 v pobřežním městě Conway ve státě Jižní Karolína. Dětství strávil z větší části ve Wytheville ve státě Virginia. Jako nesmělý a samotářský mladík našel útočiště v literatuře science fiction, hluboce ho ovlivnilo rovněž dílo Williama S. Burroughse, jenž je často zmiňován jako jeho hlavní literární vzor. Aby se vyhnul povolávacímu rozkazu k boji ve vietnamské válce, emigroval v roce 1968 do Kanady. V Torontu se záhy zapojil do života tzv. ‚podzemní‘ kultury. V roce 1972 se usadil ve Vancouveru, kde dodnes žije spolu s manželkou a dětmi. V roce 1977 dokončil bakalářské studium angličtiny, poté vykonával řadu různých zaměstnání, až se nakonec stal profesionálním spisovatelem a publicistou. Do žánru vstoupil povídkou „Fragments of a Hologram Rose“ (1977, č. Úlomky hologramové růže-Vypálit chrom/Návrat 1998 a Fragmenty holografické růže-Jak vypálit Chrome/Návrat 2004 a Laser-books 2008) v časopise Unearth. Slavnou se stala hned jeho druhá povídka „Johnny Mnemonic“ (Omni 1981-nom. Nebula, č. Johny Mnemonic-Ikarie 11/91, Vypálit chrom/Návrat 1998 a Jak vypálit Chrome/Návrat 2004 a Laser-books 2008), která předznamenala vývoj následující tvorby. V té době se totiž pod vlivem punkové subkultury a s pozvolným nástupem počítačových technologií snažil předpovědět budoucnost, v níž se ‚spodina střetává s vyspělými technologiemi‘. Výsledkem byl obraz noirově drsného pouličního života, v němž hrají velkou roli vyspělé počítačové technologie, často využívané a zneužívané ke zcela novým kriminálním postupům. Gibson si našel přátele mezi dalšími nastupujícími SF spisovateli a spolu s Johnem Shirleyem, Brucem Sterligem, Lewisem Shinerem a Rudy Ruckerem vytvořili volnou skupinu autorů, z jejichž tvorby se vynořil obraz nového subžánru fantastiky – kyberpunku. Ten mimo jiné využíval celou řadu speciálních termínů, z nichž mnohé dnes již zdomácněly i v běžné mluvě. Např. v Gibsonově povídce „Burning Chrome“ (Omni 1982-nom. Nebula, č. Vypálit Chrom-Vypálit chrom/Návrat 1998 a Jak vypálit Chrome-Jak vypálit Chrome/Návrat 2004 a Laser-books 2008) byl vůbec poprvé použit termín ‚kyberprostor‘. Z dalších významných kratších prací jmenujme „The Gernsback Continuum“ (Universe 11, ed. Terry Carr 1981, č. Gernsbackovo kontinuum-Vypálit chrom/Návrat 1998 a Jak vypálit Chrome/Návrat 2004 a Laser-books 2008) či na prestižní ceny nominované „Dogfight“ (Omni 1985-nom. Hugo a Nebula, sp. Michael Swanwick, č. Vzdušný boj-Vypálit chrom/Návrat 1998, Stíhači-Mistrovské kusy/Laser-books 2003 a Na život a na smrt-Jak vypálit Chrome/Návrat 2004 a Laser-books 2008) a „The Winter Market“ (Vancouver 1985-nom. Hugo a Nebula, č. Market-Vypálit chrom/Návrat 1998 a Zimní tržiště-Jak vypálit Chrome/Návrat 2004 a Laser-books 2008). Všechny povídky vydané na počátku osmdesátých let byly shrnuty ve sbírce Burning Chrome (1986, č. Vypálit chrom/Návrat 1998 a Jak vypálit Chrome/Návrat 2004 a Laser-books 2008). Gibson se od poloviny osmdesátých let těšil velkému věhlasu i mimo žánrový rámec, s odstupem času ho můžeme označit za jednoho z nejvýznamnějších spisovatelů posledních dvaceti let minulého století, nejen z tohoto pohledu jsou jeho povídky dodnes mimořádně zajímavé, energické a stále inspirující, každopádně měly značný vliv nejen na současnou podobu fantastického žánru. Bohužel v pozdější tvorbě se téměř zcela věnoval románové tvorbě, z nemnoha povídek mladšího data, dodnes souborně nevydaných, jmenujme alespoň tituly „Skinner’s Room“ (San Francisco Image 1990, č. Štípačův pokojík-To nejlepší ze SF 2/ABR 1995) a „Thirteen Views of a Cardboard City“ (New Worlds 1997, č. Třináct pohledů na kartonovou kolonii-Singularity/Laser-books 2009). Základním kamenem Gibsonova raného díla i jeho celosvětové reputace však nejsou povídky, ale román Neuromancer (1984-Hugo, Nebula, Pamětní cena P. K. Dicka, Ditmar, Seiun, č. Neuromancer/Laser 1992, Laser-books 1998, 2001), omračující debut, bible kyberpunku, kulturní i subžánrový archetyp, jednoduše práce mnoha zvučných přívlastků. Mnohokrát přepracovaný koncept se mimo jiné dočkal podstatných úprav i poté, co autor viděl filmovou verzi Blade Runnera a obával se přílišné podobnosti. Výsledný produkt je i přesto mimořádně originální, doslova dechberoucí kreací, která čtenáře strhla živoucí, snad až spalující energií. Hrdinou příběhu je hacker Case, jenž má za úkol propojit dvě mocné umělé inteligence tak, aby byly schopny rozluštit poselství vzdálené mimozemské civilizace. Příběh sám ustupuje punkovému stylu a novátorství, není divu, že myšlenka na filmové zpracování dostala konkrétní tvar až v poslední době a uvidíme, jestli se chystaný film režiséra Josepha Kahna skutečně dočká realizace. Gibson na Neuromancera navázal dvojicí volných pokračování Count Zero (1986-nom. Hugo a Nebula, č. Hrabě Nula/Návrat 1997) a Mona Lisa Overdrive (1988-nom. Hugo a Nebula, č. Zběsilá jízda/Návrat 1998), společně romány tvoří trilogii Sprawl a jakoby završují autorovo ‚kyberpunkové období‘. Punkovou literaturu ale zcela neopustil a se svým přítelem Brucem Sterlingem vytvořil rozsáhlý steampunk The Difference Engine (1990-nom. Nebula, sp. Bruce Sterling, č. Mašina zázraků/Návrat 1999) a s ním i fascinující svět devatenáctého století, ve kterém díky převratnému vynálezu Charlese Babbage propukla průmyslová revoluce předčasně. Úvodní kapitolu tvoří samostatně vydaná povídka „The Angel of Goliad“ (Interzone 1990, sp. Bruce Sterling). V rámci steampunku velmi významný román nezapře kyberpunkovou minulost obou autorů a je tak svým způsobem ideálním spojením obou ‚punkových‘ subžánrů fantastiky. V následující trilogii Bridge se ze světa všemocných nadnárodních korporací a manipulativních umělých inteligencí přesunul do blízké budoucnosti, v níž se zabývá tématy hromadných sdělovacích prostředků a z jejich rozvoje plynoucího vzniku kultu známých osobností. Trilogie je mnohem více než předchozí díla spekulací o možném vývoji aktuálních trendů, a to především ze sociologického hlediska. V detektivním thrilleru ze San Francisca blízké budoucnosti Virtual Light (1993-nom. Hugo, č Virtuální světlo/Návrat 1998 a Laser-books 2009) ukradne dívka Chevette v pouhém rozmaru virtuální brýle, které jsou součástí supertajného projektu. Tokio jednadvacátého století po ničivém zemětřesení popisuje román Idoru (1996, č. Idoru/Návrat 1998 a Laser-books 2010), jehož hrdinou je pěvecká superstar a unikátní pátrač v datových sítích, kde se zamiluje do virtuální dívky existující pouze jako čirý shluk dat. V románu All Tomorrow’s Parties (1999, č. Všechny párty zejtřka/Návrat 2003) završil volnou trilogii v příběhu počítačového odborníka se schopnostmi předpovědět převratné události blížícího se roku 2000. Energie vyvěrající z proslulého Neuromanceru a dalších prací spolu s Gibsonovou pověstí rebelujícího věrozvěsta svádí k tomu zapomenout, že autor sám už oslavil šedesáté narozeniny a vzdálil se od představ, které o něm stále ještě máme. Gibsonova tvorba se nikdy nepřestala vyvíjet a dnes je mnohem více spjata se světem kolem nás, přičemž jen minimální prvky fantastiky z ní učinily hosta na prodejních žebříčcích mainstreamové literatury. Velmi zjednodušeně jde v případě nové dvojice románů o další volnou sérii a třetí stupeň Gibsonovy samostatné literární tvorby, přičemž faktické spojnice mezi oběma díly jsou velmi vágní, přesto se právě hledání oněch souvislostí stalo oblíbenou činností mnoha nadšených fanoušků. Události 11. září se silně odrážejí v románu Pattern Recognition (2002), v němž se odbornice na průzkum trhu pustí po stopě zajímavých útržků filmového záznamu, které vyvolaly mezi internetovou komunitou značný rozruch. Také román Spook Country (2007) je autorovým pohledem na současný postmoderní, rozvinutou technologií transformovaný svět. Spletitý a do několika dějových linií rozvětvený příběh sleduje pátrání tajných agentů v mezinárodním zločineckém prostředí, ale všímá si i nového druhu umění, které je provozováno výhradně ve virtuální realitě. Prozatím se Gibsonova tvorba i jeho autorský vývoj odehrávali v románových trojicích, a tak není překvapení, že i chystaný román Zero History (2010) navazuje na předchozí titul, s nímž sdílí i některé postavy. Z posledních románů se zdá, že současnost dohnala autorovy představy, a snad proto se z Gibsona stal v podstatě mainstreamový spisovatel, science fiction už mu téměř nemá co nabídnout. Ovšem na filmová zpracování svých prací má prozatím značnou smůlu, jakoby se jeho představivost bránila obrazové vizualizaci. Filmy jako Johnny Mnemonic (1995) režiséra Roberta Longa a New Rose Hotel (1998) režiséra Abela Ferrara jsou i přes hvězdné obsazení pouhým stínem stejnojmenných kratších prací, ani televizní Tomorrow Calling (1993) natočený podle povídky Gernsbackovo kontinuum nijak nezlepšuje bídnou bilanci. Gibson sám psal filmové scénáře nejen podle svých vlastních prací, ale téměř žádný z nich nebyl realizován, ačkoli se jednalo i o mezinárodní projekty vytvářené mimo Hollywood. Přesto se svým přítelem Tomem Maddoxem spolupracoval na scénáři ke dvěma epizodám oblíbeného seriálu Akta X – Kill Switch (1998) a First Person Shooter (2000). Podle Gibsonova scénáře byl samozřejmě natočen i Johnny Mnemonic, scénář i předloha vyšly společně v knize Johnny Mnemonic: The Screenplay and the Story (1995). William Gibson je literární ikona, proměnlivá a neustále hledající nové způsoby jak zachytit divoce se měnící svět zmítající se pod nátlakem moderních technologií. Jeho dílo je cestou vedoucí z krajiny divoké fantazie o budoucnosti do složité, neméně atraktivní přítomnosti, jež by se mnoha autorům minulého století jevila jako science fiction. Gibson v ní však jako spisovatel žije už téměř třicet let.
Copyright © Martin Šust, použití jakékoli části textu je povoleno pouze se souhlasem autora.
Laserweb 2.1 - Copyright © Laser-books 2007. Hlavní strana: www.laser-books.cz E-mail: laserbooks@seznam.cz Při nalezení jakýchokoli závad či nedostatků nás prosím kontaktujte.